Krok za krokem Letní filmovou školou

9.8. - Den plný zmatků

Začalo to tím, že autobus pro „filmaře“ nepřijel na parkoviště před vratimovský městský úřad, ale před místní kino. Rodiče i budoucí Letní filmová škola to vzali s přehledem a nebýt toho, že jsme museli čekat čtvrt hodiny na zaspavšího Honzu Pyszka, vše proběhlo hladce. Mnohem horší to bylo, když nás autobus vysadil pod sjezdovkou na vrchu Kostelka, výchozí to metu na cestě k chatě Skalka, našemu dočasnému působišti. Při výstupu (ten kopec je prostě s-t-r-a-š-n-ý) si leckdo v duchu řekl: „Fakt, Akta XXL!“

Laskavá náruč chaty Skalka ale vyhladila naše vrásky, opulentní oběd „prsíčka a stehýnka sedmera krkavců“ zaplnil naše unavené teřichy a zdánlivě nic nemohlo ohrozit naši spokojenost. Navíc naše technická centrála (David Holzman, Petr Macura a Jarek Wojtyla) se pilně činila a v suterénu vzniklo super pracoviště zvané Pentagon . Možná bude i internet. Odpoledne a večer jsme ještě stihli hru „Právo na klapku“ a seznámit se s tím, co to je scénář a další filmové pojmy. Radost nám způsobily všechny oddíly, protože klapku získaly! Můžeme se tedy pustit do přípav filmů. Jenom prosíme, aby si děti večer nekupovaly energeticky vydatné nápoje, protože někteří usnuli (hoši) velmi, velmi pozdě v noci.

Jestli nevěříte počkejte si na na film o filmu, který průběžně natáčí „patron“ Jarek Wojtyla.

10.8. – Den mimořádných zážitků

1. oddíl zahájil svůj služební den rozcvičkou – s překvapením jsme zjišťovali, že umíme běhat a běhat umějí  i děti. Dokonce jsme i cvičili a po snídani, napěchovaní vánočkou a kakaem, jsme se vrhli  do práce.

Dělat film je prostě dřina. Když nahlédneme do programu na úterý, můžeme se dočíst, že štáby hledaly téma filmu, vlastní námět porovnávaly s možnostmi adaptace, hledaly souvislosti – a kromě toho byly zasvěcovány do technicko-organizačních záležitostí.  Tedy, co všechno se musí udělat, než se začne natáčet film, jak to vypadá při vlastním natáčení a co všechno je třeba udělat po natáčení. To všechno samozřejmě hrou. A  mezitím se seznamovaly s fungováním GPS navigace a navíc první skupina má za sebou herecký rychlokurz. Etudy, které děti nacvičily, byly součástí večerního programu. Úžasné!!!  Vše máme natočeno, zdokumentováno. Před večerkou jsme ještě stihli Kufr a zažili celkem klidnou noc.

11.8.  - Děkuji, modří, byli jste skvělí!

Dnešní den začal v 7 hodin. Rozcvička byla v 7:15. Po snídani (8:00) byla pauza a potom 9 h. workshop. Ti co měli na starost techniku šli ven a ti, co jsou scenaristi a herci zustali vevnitř. Uvnitř jsme dělali ruzné sceny např.: museli jsme předvest pocit podle kartiček. Nejtěžší byl pocit „tajemství“ a „prosba“.Potom byla činnost, ve které bylo za úkol upoutat na sebe pozornost, která nám moc nešla. V pul 12 jsme měli každy sraz ze svojí skupinou. Mluvilo se filmu nebo o činnostech, které jsme za dopoledne prováděli. Protože přes dnešní den mame službu tak jsme museli vymyslet večerní program. Dostali jsme taborovou hymnu, kterou budeme každý večer zpívat.

Barča a Kika

Dnešní den začal krátkou rozcvičkou složenou z běhu a cvičení. Poté se celý tábor přesunul do jídelny, kde na něj čekaly rohlíky s vajíčko-česnekovou pomazánkou. Po snídani, následovala chvíle odpočinku, ve které věština lidí trávila tuto skvělou snídani. Workshopy, nastupující na scénu po této krátké chvilce, byly pro většinu táborníků velice přínosné a zajímavé. Byly rozděleny na dvě skupiny a to technickou a hereckou. Na technickém rychlokurzu jsme se zdokonalovali ve filmování. Vedoucí workshopu Petr nás rozdělil do čtyř skupin, ve kterých jsme na malou kamerku zkoušeli natáčet různá témata. Po prvním pokusu jsme se všichni sešli a ukazovali jsme si natočené materiály, ze kterých jsme se následně učili, jak by film vypadat neměl. Aby si Petr ověřil, že jsme se opravdu poučili, dělali jsme tyto “filmy“ ještě jednou. Při revizi těchto filmů jsme dospěli k závěru, že jsme opravdu poučeni a jsme schopni vyrazit do terénu s velkými kamerami a natáčet opravdový film. V průběhu worhshopu jsme samozřejmě pouze nepracovali. Jelikož jsme se dobře najedli ze svačiny, na kterou byl jogurt, rohlík a lžička, hlady jsme neumřeli. Takže abych to celé shrnul, jenom za dopoledne jsme se dobře najedli a naučili se spoustu nových, úžasných a užitečných informací.

Martin a Marek

Odpoledne začalo vynikajícím obědem, po kterém následoval odpolední klid, při kterém se skupina Modrých sešla a začala připravovat večerní program, o kterém se dočtete níže. Po odpoledním klidu se sešlo několik velmi aktivních lidí J z různých oddílů, aby si zahráli volejbal. I přes některá zranění hra pokračovala až do čtyř hodin, kdy jsme byli svoláni k dalšímu jídlu – tedy ke svačině. A po svačině to všechno začalo. Byli jsme svoláni před chatu, kde jsme se rozdělili do pětičlenných týmů. Vyrazili do lesa ověřit, zda jsme si z předešlých workshopů opravdu něco zapamatovali. Vyzbrojili jsme se GPS navigacemi a postupovali z jednoho stanoviště na druhé. Velké překvapení nás čekalo na stanovišti číslo patnáct, kde na nás nečekaly žádné indicie. Protože jsme hru nechtěli vzdát, snažili jsme se spojit s lidmi za to zodpovědnými. Po napjaté chvilce se nám to skutečně povedlo a získali jsme další souřadnice. Bohužel cesta na toto stanoviště vedla přes neprostupné území, a proto došlo k nepatrným ztrátám. Naštěstí se nám podařilo dorazit v pořádku do chaty. Bohužel jeden tým neměl takové štěstí. Kameramani se vydali na záchrannou misi a my si užívali zasloužené večeře. Poté věci nabraly rychlý spád. Náš, Modrý, tým měl na starosti už zmiňovaný večerní program, a proto jsme se vydali nachystat potřebná stanoviště. Po večerním nástupu hra začala. Na většině stanovišť vše probíhalo hladce. Avšak na jednom, na kterém jsem se náhodou nacházela já, byl „menší“ časový zádrhel. Bohužel i zde došlo ke zdravotním komplikacím, naštěstí vše dobře dopadlo. Po večerním přepočítání jsme zjistili, že se nám na stanovišti nikdo neztratil. S radostí jsme se všichni odebrali do sprch a poté v postelích padli vyčerpáním J.

P.S.: Jestli vás zajímá, jak to dopadlo s posledním týmem – vrátili se živí a někteří i zdraví J.

Nela

Ve středu 11.8. začal službu modrý tým. Jejich úkolem byl aktivní budíček a rozcvička. Museli jsme nejen pomáhat s věcmi potřebnými, jako svolávání na svačinu, ale tak s věcmi organizačními, jako byl třeba večerní program. Za sebe, jako vedoucí týmu modrých, bych moc ráda všem poděkovala, a všechny pochválila. Všechni táborníci se aktivně zúčastnili sestavení šesti stanovišt, rozdělili si je po dvojcích a postupně zvládli všechny úkoly i nelehkou organizaci hry. Přes vše možné i nemožné zádrhele jsme se nakonec šťastně dostali až do konce, a to nás ještě čekal úklid a pak už konečně zasloužený spánek.

Modří, děkuji moc, byli jste skvělí!

Za Evu Škanderovou a tým modrých (Nela Beníšková, Kristýna Jančařová, Martin Krča, Kateřina Kubicová, Marek Lorenz, Antonín Pánek, Jan Pyszko, Barbora Šteigrová a praktikantka Kristýna Čihánková) přeji pěkný den!

Eva